|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra
PRÁŠKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra. Výskyt rozštěpových vad se zásluhou moderní prenatální diagnostiky snížil, ale stále je rozštěp patra a rtu na začátku žebříčku mezi nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Práce se dělí na dvě části, teoretickou část a empirickou část. V teoretické části je popsaná anatomie a fyziologie oronasální oblasti, prenatální péče, klasifikace rozštěpů rtu a patra, historie léčby a současná chirurgická léčba, ošetřovatelský proces a multidisciplinární péče. V této bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči v oblasti výživy u dětí s rozštěpovou vadou rtu a patra. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči po operaci dítěte s rozštěpovou vadou. Posledním třetím cílem bylo zjistit informovanost rodičů o rozštěpové vadě rtu a patra u jejich dětí. Výzkumné šetření bakalářské práce bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou případové studie. Případová studie obsahuje popis situace, popis faktorů, které situaci způsobily, popis použitých postupů a jejich dopady na řešení situace, a zejména vyhodnocení řešení situace, popřípadě návrhy na další opatření. Obsahovou strukturou se staly kazuistiky: charakteristika klienta a jeho výchozí situace. Pro získání těchto informací byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, ošetřovatelské dokumentace, sledování dítěte a ošetřovatelského procesu k vytvoření podrobné ošetřovatelské kazuistiky dětí s danou problematikou za pomocí Nanda taxonomie II. Ošetřovatelský plán jsme sestavily na podkladě získaných informací a vytvořily jsme ošetřovatelský plán pro dvě děti s chirurgickou korekcí této vady. Byla provedena kategorizace případové studie. Dle podrobné analýzy ošetřovatelských kazuistik jsme vytvořily kategorie a podkategorie, které podrobně rozebíráme a popisujeme pod jednotlivými schématy. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaném pracovišti zaměřeném na léčbu vývojových vad rtu a patra u dětských pacientů. Výzkum probíhal od února do poloviny dubna roku 2023. Pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči dětí s rozštěpovými vadami. Všechny tyto informace, které byly zjištěny, jsou zcela anonymní. Rozhovor obsahoval celkem 23 předem připravených otázek. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány na mobilní telefon a následně doslovně přepsány do programu Microsoft Word. Poté byla provedena analýza a kategorizace rozhovorů rodičů metodou tužka papír. Na základě výzkumného šetření vyplynulo, že je péče poskytována individuálně, dle vrozeného defektu v oblasti rtu a patra a rozsahu jeho poškození. Od toho se odvíjí včasnost operační léčby a s tím spojená výživa. Byla provedena podrobná analýza ošetřovatelského procesu a vytvoření ošetřovatelských diagnóz vztahujících se ke konkrétnímu pacientovi s vrozenou vadou v oblasti rtu a patra. Z výzkumu vyplynulo, že se dbá na pečlivou odbornou informovanost rodičů. Přes to, že matky sdělily dostatečnou informovanost, některé vyhledávaly další informace na internetu anebo v letácích od lékaře. Z hlediska ošetřovatelské péče u dětí po operaci, jsou tyto děti hospitalizovány co nejdříve po narození. Tyto časné operace se uskutečňují z důvodu rychlejšího hojení a z psychického hlediska. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické výuce v ošetřovatelském procesu zaměřeném na chirurgickou problematiku. Dle mého názoru by tato práce mohla být využita i pro rozšíření povědomí o rozštěpových vadách zdravotníků v praxi.
|
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic.
PLECEROVÁ, Jana
Plicní karcinom je v dnešní době nejčastější maligní onemocnění nejen u nás, ale i ve světě. Jedná se o zákeřnou chorobu, která je z počátku asymptomatická a má velice nepříznivou prognózu. Rakovina plic je onemocnění, které nebolí, proto nemocný nemají dlouhou dobu žádné výrazné zdravotní potíže. V pozdějším stádiu si někteří pacienti uvědomí, že je něco trápí. Zjišťují, že je něco v nepořádku, nejčastěji se cítí dušní. Dušnost ale přičítají své váze, fyzické zátěži, stresu, pracovnímu zatížení, prostředí, ve kterém pracují. K lékaři je přivedou až další projevy choroby, které svědčí pro pokročilé stádium choroby. Je to hemoptýza, chrapot, chronický kašel, dysfágie, bolesti, hubnutí. U některých pacientů se na onemocnění přijde náhodně, kdy v rámci předoperační přípravy na jiný chirurgický zákrok, se při RTG srdce a plic, zjistí ložisko na plicích. Smutné na tomto onemocnění je skutečnost, že většina pacientů si tuto chorobu přivodí sama. Důvodem je kouření. Dnešní mládež považuje kouření za moderní. Mají potřebu zkusit něco nového a většina z nich u kouření zůstane. Stanou se závislými, a jen velmi malé procento z nich, vyhledá pomoc odborníka. Dříve jsme se s diagnózou plicní rakoviny setkávali u pacientů mezi 60. a 70. rokem života. V současnosti jsou pacienti s touto diagnózou mladšího věku. Rozmezí věkové hranice nově diagnostikovaných plicních tumorů je 40-50 let. Myslím si, že by se měla více informovat veřejnost o problematice plicního nádoru, o léčebných možnostech, primární a sekundární prevenci a pomoci v odvykání kouření. Veřejnost by měla být informována o rizikových faktorech, které vedou ke vzniku nemoci. Do popředí médií by měly proniknout statistiky plicních tumorů, výzkumné šetření vzniku rakoviny plic, kazuistiky pacientů s touto diagnózou. Před několika lety se začaly objevovat na krabičkách cigaret různé obrázky, které představují rizika kouření a komplikace, které jsou spjaty s plicním karcinomem. Bohužel tato kampaň neměla takový efekt, jaký se očekával. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou. Jejím cílem je prezentovat problematiku plicních tumorů u nás i ve světě. Klíčová oblast práce je věnována chirurgické terapii plicních nádorů, která se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky v terapii malignity plic. Dalším cílem práce je ozřejmit postavení a úlohu sester v pooperační péči u pacientů s plicním tumorem. Závěr diplomové práce je zaměřen na specifika paliativní péče a její modely.
|
|
|
Přínos a komplikace chirurgické léčby refrakterní epilepsie
Vrzalová, Marie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Želízková, Marta (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit přínos a komplikace chirurgické léčby refrakterní epilepsie. Kritériem pro výběr pacientů bylo podstoupení předoperačního dlouhodobého monitoringu. Informace od šesti pacientů byly získány 2-3 roky po operaci pomocí narativního rozhovoru a dotazníku QOLIE 89, který hodnotí kvalitu života. Zatímco informace získané dotazníkem sloužily pouze pro doplnění a porovnání výsledků, rozhovor byl analyzován metodou zakotvené teorie. U pěti z šesti pacientů bylo celkové hodnocení dotazníku QOLIE 89 v normě, což se s výsledky získaných rozhovorů neshodovalo. Porovnáním rizik a komplikací s přínosem operace byla chirurgická léčba refrakterní epilepsie u sledované skupiny prozatím hodnocena jako problematická. Pacienti očekávali pozitivnější přínos léčby a zlepšení kvality života. Klíčová slova: epilepsie, chirurgická léčba, ošetřovatelská péče, kvalita života
|
|
|
Chirurgické řešení poporodní parézy plexus brachialis a možnosti fyzioterapie
Šolcová, Monika ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Horáček, Ondřej (oponent)
Poporodní paréza horní končetiny je důsledek perinatálního poškození nervového svazku plexus brachialis. Incidence tohoto onemocnění se pohybuje v rozmezí 0,42 - 5,1 / 1000 živě narozených dětí. Pokud paréza není včas diagnostikována a adekvátně léčena, hrozí dítěti vážné pozdní následky. Práce seznamuje čtenáře se současným pohledem na operační léčbu u pacientů s poporodní parézou plexus brachialis. Podává ucelený přehled o časné neurochirurgické intervenci i ortopedických korekčních operacích. Předkládá názory na indikační kritéria. Popisuje základní charakteristiku operací a jejich výsledky. Zároveň poukazuje na fakt, že zvolení chirurgického postupu může být pro terapii zásadní. Snahou práce je také vystihnout hlavní aspekty pooperační fyzioterapie, která paralelně doprovází celý proces intervenční léčby. Praktická část této bakalářské práce obsahuje kazuistiku pacienta po neurochirurgickém výkonu. Popisuje předoperačních vyšetření, provedený zákrok a realizaci pooperační rehabilitace.
|
|
|
Změny parametrů stoje a chůze u pacientů po plastice předního zkříženého vazu
Lukešová, Kateřina ; Opálková, Michaela (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje změnám vybraných parametrů stoje a chůze u pacientů s plastikou předního zkříženého vazu. V úvodu teoretické části je popsána anatomie a biomechanika kolenního kloubu. Následně se práce zabývá problematikou poranění předního zkříženého vazu, možnostmi jeho léčby a s ní spojenými riziky. V neposlední řadě je rozebrán možný vliv plastiky předního zkříženého vazu na senzomotoriku a neuromuskulární kontrolu lidského pohybu a postury. Ve druhé, experimentální části práce jsou stanoveny cíle práce a hypotézy, dále je zde popsána metodika měření a výsledky. V závěru práce je rozebrána diskuze, v rámci které jsou výsledky tohoto výzkumu porovnávány se současnými studiemi. Měření probíhalo na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství ve FN Motol za využití přístroje Zebris FDM-T System. Měření se zúčastnilo celkem 36 probandů, 18 z nich prodělalo plastiku předního zkříženého vazu na jedné dolní končetině a dalších 18 představovalo kontrolní skupinu bez žádného poranění či operace na dolních končetinách. Výsledky neprokázaly žádné statisticky významné rozdíly ve vybraných parametrech stoje a chůze mezi experimentální a kontrolní skupinou, přestože se v některých parametrech určité rozdíly mezi oběma skupinami vyskytly. To, až na silové parametry zmíněné v poslední...
|
|
|
Klinické a ošetřovatelské aspekty pacientů léčených chirurgicky pro HPV pozitivní tumory orofaryngu
Báťová, Linda ; Zábrodský, Michal (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Úvod: Nádory orofaryngu jsou jednou z nejčastějších malignit v oblasti hlavy a krku. V minulosti byl jejich výskyt spojován s klasickými rizikovými faktory (kouření a požívání alkoholu). V posledních letech dochází k nárůstu orofaryngeálních karcinomů vzniklých na podkladě infekce HPV (human papilloma virus). Změna etiologie znamená i řadu klinických odlišností, nejzásadnější je významně lepší prognóza přežití u pacientů s HPV+ karcinomy. Cíl: Hlavním cílem diplomové práce bylo správně charakterizovat pacienty s orofaryngeálními karcinomy a zjistit rozdílná specifika sesterské intenzivní péče o tyto pacienty. Metodika: Pro práci byla použita metoda kvantitativní prospektivní studie, do které bylo zařazeno 30 pacientů s orofaryngeálním karcinomem po chirurgické léčbě hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče. Pacienti byli rozděleni do 3 souborů: HPV+ nekuřáci, HPV+ kuřáci, HPV- kuřáci. Výsledky: Studie potvrdila demografické rozdíly mezi jednotlivými soubory pacientů. Soubor HPV+ nekuřáků je charakteristický nižším průměrným věkem, to se výrazně projevuje ve zkrácení doby hospitalizace. Dále zde dochází ke snížení podávání opiátů, nižšímu výskytu infekce a pooperačních komplikací a méně časté změně antibiotické léčby. Tito pacienti vykazují také vyšší socioekonomický status a vzdělání, celkově...
|
|
|
Optimalizace indikací chirurgického a endovaskulárního ošetření intrakraniálních aneurysmat.
Štekláčová, Anna ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Přibáň, Vladimír (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: doktorský Studijní obor: neurovědy MUDr. Anna Štekláčová Optimalizace indikací chirurgického a endovaskulárního ošetření intrakraniálních aneurysmat Optimalised indications for microsurgical and endovascular treatment of intracranial aneurysms Disertační práce Školitel: prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. Konzultant: doc. MUDr. Vladimír Beneš, Ph.D. Praha, 2018 2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval/a samostatně a že jsem řádně uvedl/a a citoval/a všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu Souhlasím/Nesouhlasím* s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací. V Praze, 04.04.2018 MUDr. Anna Štekláčová Podpis Štekláčová, Anna. Optimalizace indikací chirurgického a endovaskulárního ošetření intrakraniálních aneurysmat. [Optimalised indications for microsurgical and endovascular treatment of intracranial aneurysms]. Praha, 2018. 158 stran. Disertační práce. Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha. Vedoucí závěrečné práce: prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. 3 Abstrakt -...
|
|
|
Komplexní léčebná rehabilitace u pacientů po operacích Dupuytrenovy kontraktury
DYRYNKOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou Dupuytrenovy kontraktury. V teoretické části popisuji palmodigitální aponeurózu, kineziologické aspekty jemné motoriky, Dupuytrenovu nemoc, její klasifikaci, symptomatologii, souvislosti s pohlavím, s věkem, národností, eventuální souvislosti s nemocemi a dále popisuji možnosti léčby. Cílem práce bylo sestavit a navrhnout terapeutický plán a následně jej vyhodnotit z hlediska probandova subjektivního vnímání a porovnat s naměřenými výsledky. V praktické části jsem zhotovila tři kazuistiky o probandech, kteří se podrobili operaci Dupuytrenovy kontraktury. Data jsem získala odebráním anamnézy a zpracováním vstupního a výstupního kineziologického rozboru, dále jsem použila pozorování a semistrukturovaný rozhovor. První dva probandi absolvovali v rámci mé bakalářské práce deset terapií a třetí pouze čtyři, protože musel terapii předčasně ukončit ze zdravotních důvodů. V prvních dvou případech byla nejvíce omezena extenze a u třetího probanda bylo největší omezení ve snížené svalové síle a bolestivostí úchopů. Dle vstupního kineziologického rozboru jsem navrhla krátkodobý plán a v rámci terapie jsem se soustředila na jeho plnění. V rámci kineziologických rozborů jsem použila aspekci, palpaci, antropometrické vyšetření, goniometrii, svalový test, table top test, vyšetření citlivosti a úchopů, také jsem se vždy probanda doptávala na subjektivní vnímání jeho nemoci. Z výstupních hodnocení vyplynulo celkové zlepšení u obou pacientů. Druhý pacient neměl po skončení terapie žádná omezení. Prvního pacienta i přes viditelná zlepšení stále trápila ztuhlost ruky po ránu a po zvýšené manuální práci a brnění I. - III. prstu pro pravděpodobně počínající syndrom karpálního tunelu. Splnění stanovených cílů v průběhu terapie lze mínit na základě sestavení jednotlivých rehabilitačních plánů, zhodnocení objektivních testů a subjektivního vnímání probanda.
|
|
|
Přínos a komplikace chirurgické léčby refrakterní epilepsie
Vrzalová, Marie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Želízková, Marta (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit přínos a komplikace chirurgické léčby refrakterní epilepsie. Kritériem pro výběr pacientů bylo podstoupení předoperačního dlouhodobého monitoringu. Informace od šesti pacientů byly získány 2-3 roky po operaci pomocí narativního rozhovoru a dotazníku QOLIE 89, který hodnotí kvalitu života. Zatímco informace získané dotazníkem sloužily pouze pro doplnění a porovnání výsledků, rozhovor byl analyzován metodou zakotvené teorie. U pěti z šesti pacientů bylo celkové hodnocení dotazníku QOLIE 89 v normě, což se s výsledky získaných rozhovorů neshodovalo. Porovnáním rizik a komplikací s přínosem operace byla chirurgická léčba refrakterní epilepsie u sledované skupiny prozatím hodnocena jako problematická. Pacienti očekávali pozitivnější přínos léčby a zlepšení kvality života. Klíčová slova: epilepsie, chirurgická léčba, ošetřovatelská péče, kvalita života
|
|
|
Nové možnosti v prevenci karcinomu čípku děložního
Adámková, Jana ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Fanta, Michael (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou nové možnosti prevence rakoviny děložního čípku. Práce je teoreticko-empirická. V teoretické části je stručně objasněna anatomie a fyziologie dělohy, další podkapitoly se potom již týkají samotného onemocnění, jeho výskytu, rizikových faktorů, příznaků, diagnostiky, v níž je podrobněji rozvedeno cytologické vyšetření stěru z děložního čípku, terapie, která sestává především z léčby chirurgické, a také možností jeho prevence, mezi něž patří v první řadě preventivní gynekologické prohlídky a nyní nově také očkování proti lidským papillomavirům (HPV), v této kapitole jsou podrobněji popsány vakcíny Silgard a Cervarix. Empirická část práce je vyhodnocením dotazníkového šetření, které bylo realizováno v privátní gynekologické ordinaci a které mělo za cíl zmapovat informovanost žen různých věkových kategorií o rakovině čípku děložního, o možnostech očkování a zda docházejí na preventivní gynekologické prohlídky.
|
host ::
RSS.